TUZEX.net

Petrik si s úlevou stáhl přes hlavu motýlka, odhodil černé sako na služebníka, suché zipy na kalhotách tiše zapraskaly. Ienne automaticky urovnala jeho svršky na dřevěné konstrukci, sama si svlékla jen sukni, která se od posledního pohřbu v rodině jaksi smrskla. Bylo to jedenáct let, od Palova pádu s rogalem, za tu dobu se leccos změní. Pohřby. Tenhle by si tak strašně ráda odpustila… Vlastně ten bratrův před lety také, ale tehdy bylo truchlících víc. Rodina se nám zase zmenšila. Celý příspěvek →

Wenna byla dítě, které by každého otce přivedlo k šílenství. Zerek ovšem nebyl její otec. Přestože její matku miloval, přestože byl dva roky jejím manželem, přestože mu zemřela v náručí. To bylo Wenně pět, byla mrňavá jako roční batole, vyhublá na kost, s křivýma nožkama, jež ji neunesly, a obrovskou hranatou hlavou skoro bez vlasů. Matka ji v noci donesla na zádech z boliny zavržených, položila ji Zerekovi k nohám a sama padla vysílením vedle ní. Málem ji nepoznal. Potom jim dal oběma napít mléka a Alon se trochu vzpamatovala. Řekla mu, že ho vždycky milovala a nikdy mu nebyla opravdu nevěrná, že ji donutili, a že musela odejít. „Ale teď umírám, a dítě za nic nemůže,“ řekla, „a nemá otce.“ Celý příspěvek →