TUZEX.net

Když se Šujedan v mukách vynořoval ze svého zploditele, dovolával se hvězd. Jeho křik se valil planinou, basový hukot v našich skafandrech. Jméno Šujedan od nás dostal v okamžiku, kdy se začal odpojovat od zploditele. To slovo pronesla vedle mě stojící Mi, jejíž oči byly vidět i v odlesku zapadajícího slunce na průzoru helmy. Šujedan znamená v kolbjatštině nejmladší. Neznali jsme jejich jazyk, pokud vůbec nějaký mají. Bučení Šujedanu nám připadalo stejně cizí jako způsob, jímž se vyděloval ze zploditele. Nebylo to zrození, byla to bitva plná dravosti, běsnění a čehosi, co by se dalo nazvat krví, která se srážela ve vzduchu a zkrápěla naše průzory v podobě třpytivého mrholení. Mezi mimozemšťany se natahovala vlákna tmavé tkáně jako kolébka z provázků, které přetínaly vysouvající se chrupavčité kosy. Ze Šujedanu stoupala pára v rudém světle, když se odtrhl a zůstal ležet na hlinitopísčité půdě. Zbrusu nová pokožka jiskřila odraženým ultrafialovým zářením připomínajícím blesky. Kolos svíjející se touhou po sebevyjádření a s úpěním ožívající. Jeho zploditel zafuněl, až se krvavý opar zatetelil, a roztřeseně se odtáhl, jak jeho úloha dospěla ke konci. Byl ještě větší než Šujedan, bašta, která se vztyčila, aby mě a Mi zahalila svým stínem. Mi vydechla do mikrofonu se zapraskáním, které mi ještě chvíli doznívalo v hrudi. Celý příspěvek →