Archiv rubriky: Lukáš Hrdlička

Starší muž v dokonale vyžehleném obleku vešel do obchodu, koupil si láhev merlotu ročník 2039, otřel si pot z čela, vytáhl malý samopal a začal střílet. Kulky se opřely do regálů a do těl zákazníků. Během několika vteřin byla podlaha … Celý příspěvek →

Prolog: Kurtzman se zastavil jen na několik vteřin a jeho mysl se už znovu zmítala neklidem. Hluboko v nitru cítil oheň, který ho spaloval. Musel jít dál! Musel pokračovat vpřed! Dvakrát se zhluboka nadechl a vyrazil. Jakmile udělal první kroky … Celý příspěvek →

Jako kdyby nás ta planeta chtěla zabít, pomyslel si Vincent Brody a ještě pevněji sevřel pažbu laserové pušky. Další nápor vichru udeřil do skafandru a stabilizátory měly co dělat, aby ho udržely na nohou. Bouře zesílila. Husté červenozelené mraky se … Celý příspěvek →

Jakmile přestaly poslední paprsky zapadajícího slunce tančit na střechách domů, veškerá aktivita se zpomalila a nastal čas odpočinku. Příchod noci byl signálem ke změně životního tempa. Lidé se pomalu loudali po návsi, auta se stěží vlekla po vozovce a snad … Celý příspěvek →

kapitola Něco velkého a slizkého se mu otřelo o levou stranu těla. Vyděšeně uskočil a jeho oči se snažily proniknout temnotou. Něco se tam hýbalo. Udělal tři kroky dozadu a narazil na hrubou zeď, která se ztrácela v šeru. A … Celý příspěvek →

Na začátku příběhu, který zcela zásadně změnil můj život, bylo povstání na jedné bezvýznamné planetě ve vnější zóně. Vzbouřenci odmítli spolupracovat s vedoucími pracovníky a přestali plnit zadané úkoly. Během několika dnů se začala situace vymykat kontrole, došlo na první … Celý příspěvek →

kapitola Vrata hangáru v posledním patře mrakodrapu Sapphire Tower se rozevřela jako tlama mořské obludy a vyvrhla ven tři nákladní vznášedla s červenými pruhy po stranách. Vznášedla nabrala výšku a vyrazila přímo k Tokijskému zálivu. Město hluboko pod nimi žilo … Celý příspěvek →

kapitola Andreas Simonsen neměl rád, když mu někdo narušil denní program. Nesnášel to. Každou hodinu pracovní doby měl pečlivě naplánovanou, jednotlivé kroky na sebe navazovaly a díky tomu mohlo vše bez problémů fungovat. Řád zaručoval klid a jistotu. Jakákoli neočekávaná … Celý příspěvek →

1. kapitola Můstek potemněl, když se loď dostala do stínu plynného obra, který nyní vyplňoval téměř celé přední okno. Vznášeli se jen sto kilometrů nad mohutným prstencem, který obepínal celou planetu jako obří náramek. Kapitán Defort nechtěl plavidlo vystavovat na … Celý příspěvek →

1. kapitola Začínalo svítat. Marek Sagapov seděl ve svém úkrytu a pozoroval, jak se světlo pomalu vtírá rozšklebeným ústím tunelu dovnitř. Na své taktické přilbě vypnul noční vidění, aby mohl sledovat, jak se svět kolem něj probouzí. Z temnoty začaly … Celý příspěvek →

Černé mraky byly tak husté, že připomínaly strop temné jeskyně. Táhly se od obzoru k obzoru a nepropustily k povrchu ani jeden jediný sluneční paprsek. Celé to tady dole připomínalo podsvětí, říši mrtvých, ve které neměli co dělat. Přesto se … Celý příspěvek →

1. kapitola Dva čluny pomalu klesaly k povrchu Targentu, jediného měsíce planety Somano VII. Manévrovací trysky krátkými zážehy kontrolovaly sestup k přistávací plošině hluboko pod nimi. Slunce pomalu mizelo za obzorem a jeho záře dodávala krátery posetému povrchu dramatický nádech. … Celý příspěvek →