Archiv rubriky: Miroslav Hokeš

I am the street you walk, the language you talk – I am the city! The skyline is me and the energy –1 am the city!   Jsem ulice, jíž procházíš, jsem jazyk, kterým vyprávíš – město jsem já! Ta … Celý příspěvek →

„Pro rány Boží, co tady chceš najít? Je tady mrtvo, jako všude v tomhle všivém kraji. Pojď radši do krčmy, tam to aspoň není tolik vidět…“ „Nechci najít vůbec nic, Marku. Doufám, že nic nenajdu.“ Jimmy si otráveně odplivl; kamarádovo … Celý příspěvek →

Jekot a nářek vyplašených měšťanů nás uvítal už na dálku, ještě dřív, než reflektory policejních vznášedel přebily světla kandelábrů. Nějaká hysterka, čerti vědí, odkud vlastně vylezla, se na nás vrhla, sotva jsme dosedli na beton, začala nám tlouct do přední … Celý příspěvek →

Rudý ještěr vzhlédl k rychle tmavnoucímu nebi, několikrát udeřil pěstí do hrudního plátu a s bojovným řevem se vrhl na krvácejícího soka. Smaragdově zelený válečník s těžce poničenou zbrojí a s mečem už jen nejistě pozdviženým k obraně uskočil stranou, … Celý příspěvek →

Celá záležitost by nejspíš od začátku nebyla chápána tak fatálně, nebýt jedné důležité okolnosti. Že jakási prozatím neurčená síla dokázala oklamat všechna ochranná opatření Brány, poradit si se všemi zajišťovacími kouzly a projít skrz až na cílový svět, bylo nemilé … Celý příspěvek →

„Krysožrouti by měli projíždět okolo Sedlce někdy mezi desátou a polednem. Bylo by dobré být na místech už před devátou. A počkat aspoň do jedné.“ Strýček Leon pronesl ta slova takovým tónem, že skupině mužů okolo stolu ztvrdly tváře a … Celý příspěvek →

„Tak, to je všechno, holoto!“ Herold se zlatě vyšívaným emblémem prince Harla svinul pergamen, zasunul ho za opasek a stočil pohled na opačnou stranu. K továrně rozvalené přesně tam, kde bývala nejlepší pole v celém kraji, chlouba sedláků, sadařů, pěstitelů … Celý příspěvek →

Obloha zbarvená množstvím spór, semen a drobných vzdušných rostlin do tyrkysová ospale shlížela dolů na své děti s kůží podobného odstínu, pokrývala tím ohavným nákladem špičaté střechy věží táhnoucích se všemi směry až k obzoru jako obří palisáda, úzké zanedbané … Celý příspěvek →

Masivní kamenná budova Rahmwelu se tyčila na kopci jako strašidelná pevnost z legend. Jako by si přála uhranout město hrbící se u jejích základů.