Sešli se mezi frontovými liniemi, na území nikoho. Integrál, poslední náčelník zbytku Nezávislých kyborgů na Marsu, a Třetí, komisař – ideolog Svobodné Lunární Komuny, která v současnosti, po zničení velkých kapitalistických městostátů, téměř celý Mars ovládala. Nezávislí kyborgové, uprchlíci z vojenského programu městostátů Fujitsu – Siemens, nyní pouštní lupiči a nájezdníci, byli poslední, kdo ještě Svobodné Lunární Komuně vzdorovali. Dokud Komuna bojovala s městostáty, tak se jí Nezávislí kyborgové hodili. Některé jejich skupiny i materiálně a finančně podporovala. To už ale bylo pryč. Teď bylo zapotřebí zavést pořádek a disciplínu. A v tomto novém pořádku Svobodné Lunární Komuny nebylo pro tak agresivní a nepředvídatelný prvek, jakým byli Nezávislí kyborgové, místo.
Pás země, na němž se nyní Integrál a Třetí nacházeli, byl poset krátery po raketách, troskami robotanků, dálkově naváděných útočných letounů a těly příslušníků pěchoty Svobodné Lunární Komuny i bojovníků Nezávislých kyborgů, kteří padli při útocích a následných protiútocích. Bylo jich mnoho, neboť boj trval již řadu dní. Válečné štěstí se přiklánělo hned na tu, hned na onu stranu, ale bylo jasné, že Nezávislí kyborgové jsou v pasti a dlouho již nevydrží. Početní i materiální převaha Svobodné Lunární Komuny byla příliš velká.
Vyjednavači přišli beze zbraní. Místo nich držel každý v ruce malou bílou plastikovou vlajku. Třetí měl na sobě standardní bojový oblek pěchoty Svobodné Lunární Komuny protkaný sítí svalových posilovačů. Integrál byl oblečen do různých částí bojových maskovacích oděvů, které za svou kariéru piráta pouště sebral zabitým nepřátelům, a na krku se mu houpal náhrdelník z lidských uší zalitých v plastiku.
1
Po formálním pozdravu přešel Třetí rovnou k věci.
„Vzdejte to, náčelníku. Nemáte proti nám šanci a dobře to víte.“
„Nezávislí kyborgové se už ocitli v těžších situacích.“
„Ale neocitli. Jste obklíčeni. Nemáte zálohy. Nemáte spojence. Brzy vám dojde energie a střelivo.“
„Tak co po mně tedy chcete? Počkejte si, až se to stane, a pak nás zlikvidujte. Nezávislí kyborgové se nebojí smrti!“
„Chci vám něco navrhnout.“
Integrál zkřížil protézy paží na hrudním koši a se zájmem zaostřil na Třetího své umělé oko.
„Poslouchám.“
„Je to jednoduché. Přidejte se k nám. Společně můžeme na Marsu vybudovat novou, spravedlivou společnost. Už žádní otroci, žádné vykořisťování. Staňte se členy Svobodné Lunární Komuny. Staňte se našimi soudruhy!“
„K čemu bychom vám byli? Co se za tím vším skrývá?“
„Jste dobří bojovníci. Takové lidi Svobodná Lunární Komuna potřebuje. Zvláště teď, když se Texasané vracejí do Sluneční soustavy!“
„Cože? Myslel jsem, že byli všichni pobiti.“
„Nebyli. Potomci Američanů se vracejí. Úderné jednotky Svobodné Lunární Komuny zničily před padesáti lety jejich habitat Texas, ale některým z nich se podařilo uprchnout. Nyní se vracejí, aby se pomstili. Je načase spojit síly. Pokud nás porazí, znovu vás zotročí. Je načase být jednotní!“
2
Integrál na chvíli znehybněl. Pak sebou trhl a promluvil:
„Konzultoval jsem váš návrh s Radou starších. Zamítá se. Spojenectví není možné. Je mezi námi krevní a energetická msta. Budeme bojovat až do konce. Přítomnost Texasaná ve Sluneční soustavě na věci nic nemění. Nezávislí kyborgové nebudou již nikdy nikomu sloužit. Toto je naše země. Toto je náš způsob života. Buď ho uhájíme, nebo zemřeme. Jiná možnost není. “
„Velice mě to mrzí,“ řekl Třetí. „Ale je to vaše rozhodnutí a mně nezbývá, než ho respektovat. Dovolte mi vzdát vám Úctu.“
Pozvedl svou vlajku a sklonil ji směrem k vůdci kyborgů. Pak zmáčkl miniaturní tlačítko na kovové trubičce tvořící držadlo vlajky. Z trubičky s tichým zasyčením vyletěl projektil z ochuzeného uranu a zasáhl Integrála do polokovové – poloorganické lebky.
Třetí se vrhl k zemi a zařval do vysílačky povel k útoku. Bezpilotní letadla a robotanky vyrazily, obtížené nákladem smrti. Třetí se tiskl do rudého marsovského písku a čekal, až se to ohnivé peklo přežene. Vedle něj klidně ležel poslední náčelník Nezávislých kyborgů, nyní už navždy svobodný.