Valene občas snil o pohromách, o bouřích, o vzdušných vírech, jež odnesou celý dům jako smítko slámy, a před jeho ztroskotanými obyvateli se odhalí nekonečné krásy sluneční soustavy; nebo o tom, jak dům protne odshora dolů neviditelná skulina, jako záchvěv, a dům se s dlouhým, dutým praskotem rozpůlí a pomalu se propadne do odpudivé zející díry; tam se na něj vrhnou hordy netvorů s modrozelenýma očima, obrovitých brouků s ocelovými kusadly, slepých termitů, tlustých bílých červů s nenasytnými jícny: dřevo se rozdrolí, z kamene bude písek, skříně se zřítí pod vlastní vahou, vše se obrátí v prach.
Georges Perec: Život – návod k použití
Minus první patro
Západní část jeskyně zalévá sladké husté kondenzované mléko, snad ještě odlesk denního světla, sever je plný odporného puchu pižma. Kvete zde nejen asfodel příbuzný rostlině hrdinů padlých u prokletých hradeb Tróje, ale směrem na východ přibývá podzemních růží, tajné cibule květin nacházející se hluboko pod pozemskými kořeny. Cibule plné zásobních látek, ze kterých se vyživují nestvůry.
V kovárně na jihu minus prvního patra září mezi mourem uhlí kusy kovu, světla sklepních souhvězdí. Ve zdi zeje prasklina, která prochází po diagonále, stěny minus prvního patra se dále sesouvají dolů a legendy praví, že je brzy pohltí bažina, podobně jako se to přihodilo jejich sourozenci z rodu Usherů.
A schodiště dolů, oprýskané kyklopské kvádry. Je třeba kráčet opatrně, dlaně i chodidla potřít tučným omastkem. Larvy a tajemné bytosti bez očí lemují odpočívadla. V šachtách výtahu, který uvízl v mezipatrech, se tu plazí zrůdy bez očí i uší, zdviž se jen s námahou proplétá chodbami.
Minus druhé patro
Těžební stroje a opuštěné doly na západě minus druhého patra. Ve výstředních cestopisech jsou dále popisovány kosmické propasti na severu i ladná krása těžebních strojů v krajích uprostřed. Na východě obrovské bunkry, haldy hlušiny i rudy, které zvolna pokrývají plantáže polodivokých hub. Bobtnají a odkapává z nich lepkavá tekutina.
Mravenci a další hmyz přenášejí podhoubí i výtrusy, svět zahnutých noh, kývavých tykadel a lámajících se kusadel. Když blikne kontrolní světlo výtahu či zažhne lucerna sklepníka, hmyz neochotně ustupuje do šera.
Sály a jeskyně, zborcené portály a pak zase schodiště.
Minus třetí patro
Podzemní jezera se střídají s opuštěnými břehy, odhalený a rozedřený zde zeje šelf. Pásmo příboje je plné amfor skrývajících uvězněné duše. Je-li nádoba lenivými vlnami (výjimkou zde však nejsou ani zuřivé bouře) nakonec přece jen rozbita, duše již stejně neodlétne, plazí se po břehu podzemního jezera podobná sliznatému přízraku, válí se v lepkavé houbové kaši, než se zamotá a zmocní se jí pátravé hlídky mravenců.
Na východě blikají pekelně planoucí ohně a směrem na západ ubíhají klikatící se chodby labyrintů. Vzhůru mimo výtahovou-šachtu směřují komíny plné dusivého dýmu.
Minus čtvrté patro
Toto patro nemá stěny. Obrovské rozlohy ubíhají mezi nekonečny, nemá tedy smysl hovořit o světových stranách. Nekonečné sály připomínají podle některých heretických názorů nebeskou klenbu. Vše je podepřeno jen nevzhlednými sloupy, jimž chybí potisky či vzory, sochy neživých atlantů.
Leží zde piliny kovu, kapky asfaltu a oblaka hořícího plynu, který se i v plameni potměšile usmívá.
Minus páté patro
Sopečné výpary, bublající bahno a síra. Nízké stropy a další schodiště. Tak bývá popisováno minus páté patro, nebo alespoň jeho známá část.
Vedle schodiště je ukryto hnízdo masožravých nočních motýlů a můr, které straší v nevydařených snech. Duše zde bloudí v tmách, jež jsou domovem pustého božství.
Pak zde nelze opomenout ještě jistá nesvatá pole a plantáže, kde houby téměř scházejí a většina prachu je oseta kořenovou zeleninou. Otroci přikovaní v řetězech lopotně pečují o černý kořen, zhnědlou mrkev a vybledlé ředkve. Marnotratné můry přivlékají vždy krátce před rozbřeskem nové oběti.
Minus šesté patro
Kraj klenotů, říká nápis na zdi. V severních krajích minus šestého patra jsou vysety dračí zuby, spočívají zde kosti prokletých plazů a v mrákotném spánku přebývají bytosti pocházející z dob, kdy země byla ještě mladá. Sytí se, stále se sytí.
Kolem spáčů leží lidské kosti a hnijící těla, která sem propadla tajnými šachtami pod hřbitovními zdmi, shozena služebníky podsvětního krále. Bezkrevné maso, jakoby vymačkané, a zetlelé dřevo rakví. Ostatky jsou jen nedbale poházeny, rozmary chaosu skládky.
Minus sedmé patro
Mezi minus šestým a minus sedmým patrem není známo žádné schodiště ani výtahová šachta. Centrální oblast tohoto patra se hemží slepými macaráty, zkroucené a zmučené železné tyče volají o pomoc, zalykají se nepřítomností úhlů. Tajné vrahovo doupě a jeho obludné náčiní, porcovací a servírovací sada odcizená v prvotřídní hotelové restauraci.
Jako strážce komnaty u dveří tiše vyčkává slepý nelétavý pták a třepotavý netopýr.
Minus osmé patro
Pod hladinou v šeru se skrývají oči obřích chobotnic, zlé zobáky a háčky chapadel. Hlavonožci jsou schopni mást své oběti, předstírají, že jejich obří oči jsou nebeskou klenbou a rouhavě imitují odraz vznešených hvězd.
Ještě hluboko pod vaky jejich břich začínají jezera plná kalu, kde voda jen těsně nevře a odkud si prý kdysi život prorazil cestu na chladný povrch planety. Slabé načervenalé světlo podmořských vulkánů, tíže tuhnoucí lávy, kdy kapalinu proti její vůli začne poutat tvar.
Návod pro použití výtahu pak v kapitole o minus osmém patře ještě zmiňuje jezera roztavených kovů, ocelový lesk hladiny a smrtelnou únavu vln.
A také ovšem sklad se zásobami; tajné sklepení hamižného poustevníka určené pro horší časy je umně zasuto do severní skály. Police se prohýbají pod zavařovacími lahvemi, černý med a melasa a černý cukr, kalné a jen slabě zkvašené šťávy, které nešumí a nepění, když se nalévají do pohárů z neprůhledného skla.
Minus deváté patro
Nejhlubší patro podzemního hotelu. Hosty zde vítají přepychové pokoje, poklady zlata a drahých kamenů, ne žíly, ale celé bloky a pláty ještě neopracované látky spící v hlubinách. Přepychové hostiny se servírují v zrcadlových sálech. Zdálky zvoní kladiva.
Fialové kvádry horniny se táhnou od severu k jihu, přerušovány pouze branami, k nimž kdosi ztratil jediný klíč.
Zde na soutoku čtyř podsvětních řek sídlí král. Mezi stokami a kanály se shromažďují jeho služebníci, slepci, kteří sem každé noci nepozorovaně sestupují poslouchat zvrácené rozkazy. V krápníkových jeskyních plných ozvěn se koří chladné a střízlivé inteligenci podzemního krále, pak se stokami a kanály plazí zpět na zemský povrch, s fanatickou oddaností vykonávají veškerá nařízení a o minus devátém patře nikdy s vidoucími nehovoří.