0:00:01
Zachytil jsem volání R19. Znamená to ERROR 19. Devatenáctý error v žebříčku errorů.
Přeloženo do lidského jazyka to znamená „Pomozte, jsem lapen silovým polem černé díry“.
Receptory a zdravý rozum mého procesoru mi říkají „FO 153“.
Přeloženo do lidského jazyka to znamená něco jako „Opusťte lokalitu!.“ Neboli: „Vysmahněte rychlostí 153 světelných roků za pikosekundu!“ Celý příspěvek
Čtvrtek 15. ledna 1998, 23:12
Teprve ve chvíli, kdy se události u Centerhillského jezera definitivně uzavřely, poté, co příslušné úřady obdržely veškerá hlášení a podvýbory všeho druhu provedly neveřejná slyšení, když se lidem s patřičnými prověrkami dostalo ujištění, že situace sice ještě není zcela vyřešena, nicméně už alespoň není kritická… teprve poté Murphy zpětně dospěl k názoru, že všechno vlastně začalo předchozího večera u Hýla na Pennsylvania Avenue. Celý příspěvek
Tento příběh je založen na skutečných událostech, které se brzy stanou…
Podezřelý byl oblečen v černém kabátě, nesl černý kufřík a na očích měl černé brýle. Asi v dětství sledoval hodně filmů o tajných agentech. Upozornil na něj hned první bezpečnostní okruh zvaný Mravenečník na základě analýzy pohybu v odbavovací hale. Než nastoupí na svůj mezikontinentální let, projde ještě třemi dalšími okruhy, a pokud mu bude přiřazen index nebezpečnosti vyšší než 3, bude s omluvou a tučným odškodným preventivně vyloučen z přepravy. Celý příspěvek
Slap Jack Pie blaženě vyjekne, když ho při průchodu pavučinou mezi světy chytne za koule duch markýze de Sade. Sally Moon Eyes se ušklíbne – bradavky jí ztvrdnou, když ucítí dotek ukřižované duše svátého Wilgefortise – a roztrhne si modrou halenu, než padne v modlitbě na kolena a začne vykřikovat, že nekonečné dimenze jsou samy o sobě vesmírným orgasmem. A já? Celý příspěvek
Ministr kultury Svatopluk Jandák samým dojetím nedokázal potlačit slzu, která mu z koutku pravého oka sklouzla po tváři. Alespoň to tak na první pohled vypadalo. Možná i na druhý pohled. Byl to ale jen malý podvod na holovizní diváky v okamžiku, kdy kamery zabraly detail jeho tváře. V politice se pohyboval už dost dlouho, aby plně dokázal ovládat své emoce a nasadit patřičný úsměv, vážný státnický výraz nebo uronit zdánlivě nechtěnou slzu kdykoli, kdy to pro něj, jeho stranu a růst jejích preferencí bylo výhodné. Celý příspěvek
Zápach tlejícího listí a mokré hlíny plní mé chřípí jako omamný závoj. Cítím, jak mi ta rozbředlá směs prosakuje mezi odřenými prsty na rukou i na nohou, zatímco se úporně škrábu do lesního svahu. Vytrvale prší a já se ve svém pytlovitém oblečení třesu chladem. Sípavě lapám po dechu a nutím unavené končetiny k dalšímu pohybu. Bolí mě snad celé tělo, každý sval, a námahou se mi dělá nevolno. Žádný z těch vjemů však není tak silný jako zápach tlejícího listí. Celý příspěvek
Čas: nula.
Představit se členům výzkumného týmu. Převést do jednoduché, lehce humorné lidštiny, kdo jsem. Celý příspěvek
Hle, hle, jak ten kolotoč času přináší odplatu.
– Shakespeare, Večer tříkrálový
Tik.
Žena v recepčním sále rozlehlého, honosného domu poplašeně vzhlédne. Na dlouhém stole před ní ještě stojí nádobí se zbytky po dnešní večeři. Na začátku večera byl stůl čistě prostřený, jídelní sady krásně vyrovnané… Snaží se vybavit si každý krok na cestě, kterou musel projít od řádu k chaosu, ale není toho schopná. Celý příspěvek
Motto: Mortui vivos docent (Mrtví učí živé) staré latinské úsloví
Když Kem vytáhl z moře na palubu prvního žraloka, nenapadlo ho nic lepšího, než nešťastnou parybu rozsekat na kusy, část masa naházet zpátky a ze zbytku udělat další návnady. Zabralo to a Steven se k němu rychle přidal. Dravci hlubin lačnící po mase svých soukmenovců připlouvali ze všech stran a pach krve je zbavoval rozvahy. Muži na bytelných udicích tahali z moře další a další tvory, kteří námořníkům všech dob ztělesňovali všechny smrtelné nástrahy oceánu. Uhýbali před jejich čelistmi, vražednými i ve smrtelné agónii a utloukali je na palubě. Howard byl v rozpacích – k žralokům sice nechoval žádné zvláštní sympatie, ale tohle se mu příčilo, protože všechno, co patřilo k oceánu, mu připadalo svým způsobem posvátné. A takhle své přátele neznal. Na moři daleko od civilizace jako by z lidí padaly zábrany a stávali se zase tím, čím byli doopravdy… Celý příspěvek
Celé dopoledne se Kristina de Anne potýkala se svou mulou a společně do smrduté černé hlíny vyorávaly brázdu za brázdou. Bylo to poprvé, co Krista po útoku pracovala na pšeničném lánu, a Větrník jejích zranění zneužíval, jak se dalo – neustále se zastavoval a zase vyrážel vpřed, uhýbal doleva i doprava a hatil každý pokus o rovnou brázdu. Celý příspěvek
Njeri sešívala ženské tělo žíněmi ze zebřího ocasu. Jehla vyrobená z jelení kosti se rychle zanořovala pod kůži, aby vzápětí znovu vyklouzla ven. Bílé švy ostře vystupovaly na tmavé kůži.
„Pamatuj si, že střední šev běží v rovné linii,“ vysvětlovala Njeri svému učedníkovi, „zatímco ostatní kopírují křivky těla, stejně jako řeka Enshai sleduje tvar krajiny.“ Celý příspěvek
Brzdy zaskřípěly a modré volvo prudce změnilo směr. Na mokré vozovce dostalo smyk a otočilo se kolem své osy. Nakonec vjelo na chodník a narazilo do rohu budovy. A pak že je volvo nejbezpečnější automobil!
Přistoupil jsem ke dveřím řidiče a otevřel je. Radek Adámek, zjevně nezraněný, se zmítal mezi nafouknutými airbagy. Se vzteky brunátnou tváří v nich připomínal buřt v cibuli. Celý příspěvek
Během svého působení na soukromé spánkové klinice ve Vermontu jsem vyslechl i zažil mnoho podivných příhod, ale ze všech nejpodivnější byl případ Unaveného Joea. Na tu přezdívku přišel reportér z místního deníku, který zbožňoval filmy se Spencerem a Hillem. Když toho muže přivezli do nemocnice, říkali mu John Doe – zkrátka osoba bez zjištěné totožnosti. Pro pár lékařů a ošetřovatelů se stal Joem a já jsem ho oslovoval Josephe, protože mi to připadalo jako důstojnější jméno pro někoho, kdo to vlastní ztratil. Celý příspěvek
Tu noc, kdy zastřelil mladého losa, se Kosonen pokusil složit u táborového ohně báseň.
Byl konec dubna a na zemi stále ještě ležel sníh. Kosonen už ale večery trávil raději venku, na kládě u ohně na mýtince, kde stála jeho chata. Otso byl pod širým nebem klidnější a Kosonen dával medvědově společnosti přednost před samotou. Zvíře teď zrovna hlasitě chrápalo na haldě jedlových větví. Celý příspěvek
1.
„Ještě kaviár?“ Daniel Cliff pokynul k servírovací míse, víko zahrálo duhovými barvami a zprůhlednělo. „Slibuji, že je čerstvý. Šéfkuchař ho nechal dnes ráno přivézt letadlem z Íránu.“
„Ne, děkuji.“ Julie Dehghaniová se ubrouskem dotkla rtů a pak jej s gestem vyjadřujícím, že skončila, odložila na talíř. Z jídelny se otevíral výhled na most Golden Gate a většině lidí, které sem Daniel pozval, stačilo strávit hodinu nebo dvě jednoduše tím, že se jím kochali, on ale viděl, že Julie začíná se společenskou konverzací ztrácet trpělivost. Celý příspěvek
Na svět, který sami nepojmenovali, přišli lidé. Brána se otevřela na příjemné horské louce, kde vzduch chladil, ale nezábl, na louce položené v horském údolí pod hranicí lesa vysoko nad šedivými šmouhami měst dole v rovinách. Izolovaná byla šťastnou náhodou, nikoli moudrým záměrem. Brány se otevírají, kde Bůh chce, a člověku nezbývá, než se podřídit. Jednou se jedna otevřela uprostřed temné pevnosti plné ozbrojených a nevraživých tvorů, a co se stalo s výpravou, která tudy prošla, nikdo neví, protože ji strážce navěky uzamkl. Celý příspěvek
Utíkal jsem úzkou klikatou trhlinou v ledovci tmavozelené barvy. Daleko za sebou jsem rozeznával Rossiho černou bundu, kterak se objevuje a mizí s každým záhybem. Rázy stlačeného vzduchu zasahovaly stěny, až z nich odlétaly úlomky ledu. Celý příspěvek
Michel Guitirrez se pomalu zvedl z postele, stále neschopen rozlišit mezi vzpomínkami na sny a skutečnými událostmi ze včerejška. Na poslední čtyři dny před cestou by radši zapomenout neměl – tou dobou mu vysvětlovali, co ho čeká na místě určení. Naštěstí se vzpamatoval a zbytek chybějící energie si vyšel doplnit na snídani. Rashoon mu z korábů, na nichž cestoval Galaxií, vyhovoval zatím nejvíc. Malá a přitom luxusní loď odpovídala potřebám plavby na Sarot spojené s příšernou cenou a neuvěřitelně vybíravým udělováním víz. Na Zemi ten svět takřka všichni svorně nesnášeli, takže on a jeho přátelé se mohli vrátit se zajímavou zkušeností. Zatím neslyšel o jediném člověku, který by ho navštívil. Celý příspěvek
Dědeček byl sice po smrti, ale kloudná rada se z něj ještě vypáčit dala, takže jsem se za ním městskou dopravou svezl na kliniku stojící na předměstí a doufal, že mi můj problém pomůže vyřešit nebo mě alespoň navede správným směrem.
Vyrážel jsem do těch končin málokdy. Bylo tam pusto široko daleko, staré obytné budovy skončily doslova srovnané se zemí a přišly na recyklaci. Na drahou stranu se tam ale hodně stavělo, hlavně úly pro Ul-boty. Člověka to mátlo. Z dálky zahlédnete mrakodrapy a říkáte si: Kdopak tam asi bydlí? Zblízka pak rozeznáte bezbarvý beton a strohé opakující se tvary a pomyslíte si: Aha, nikdo doma. Celý příspěvek
Za stupínkem trůnu se tyčily vysoké zlaté dveře. Za nimi se, jak se tradovalo, ukrýval Hlavní Můstek Soumraku Bohů, temná a rozlehlá komnata s mnoha oltáři a drahokamy zdobenými ovladači před temnými zrcadly Počítače. Úřadujícímu Kapitánovi Westonu Druhému připadala komnata depresivní a rovněž se mu nelíbilo, že ho tam sledují záhadná temná zrcadla Počítače, a tak mu za audienční síň už po mnoho let, od smrti jeho otce, sloužila tato bílá, vysoká komnata před zlatými dveřmi. Celý příspěvek
