TUZEX.net

Poutníče, zvěstuj Lakedaimónským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám. Tak tohle je český překlad řeckého textu, který jsem si mohl přečíst na keramické desce, položené na srázu nad čtyřproudou silnicí, která toto památné místo dělí od památníku, postaveného pohříchu na protější straně, aniž by se kdokoli namáhal s vyznačením přechodu. Na památníku lze číst další nápis – Molón labe. Je to Leonidův vzkaz Xerxovi na perskou výzvu, aby se Sparťané vzdali a odevzdali zbraně: „Pojď si pro ně!“ Celý příspěvek →

Již téměř dva tisíce let stojí v Alexandrii Pompeiův sloup. Tyčí se uprostřed prázdného prostranství do výše sedmadvaceti metrů a střeží jej dvě kamenné sfingy. Kdysi na tom místě stávala Serapova svatyně. Všeobecně se má za to, že tento sloup dal postavit Caesar na památku svého mrtvého soka i přítele, ale archeologové zjistili, že pochází až z Diokleciánovy doby. Celý příspěvek →

Kdysi, ještě jako student, jsem četl sbírku povídek Pouta Andersona Strážci času. Velice se mi líbila a přečetl jsem ji dvakrát. Tenkrát jsem si říkal, jak by to bylo hezké, kdybych i já se mohl stát členem této hlídky, a skoro mě mrzelo, že si vybrali nějakého Manse Everarda a ne mne.

Teď už vím, že si pan Anderson příliš nevymýšlel, a je nanejvýš pravděpodobné, že i on sám byl členem Stráže času. Jen nám utajil, že je to trochu jinak, přidal si do své sbírky určité reálie a zapomněl nám vysvětlit, že čas meandruje.

Proto vám na úvod musím napsat, jak se přihodilo, že jsem se i já stal členem MTPI. Jen s panem Andersonem ani Mansem Everardem jsem se už nesetkal. Celý příspěvek →

Polosvětlo, pološero.

Arénu svíralo beztvaré počasí bez výkyvů, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Stál jsem na písku, který nebyl žhavý sluncem, ale byl očekáváním. Udeřila do mne černající se masa diváků. Nevím, kolik jich bylo; později jsem pochopil, že spatřit moji smrt projevily snad jen čtyři stovky lidí; víc se jich do toho dřevěného stánku nevešlo. Celý příspěvek →