V měsíci indu, když byly květy džindalového stromu v plném květu a okvětní lístky z nich právě začínaly padat na zem jako karmínový déšť, se ke dvoru dětské císařovny dostavil posel. Oznámil, že se v údolí Džar probudil Hrdina.
Posel byl mladý a zjevně nejistý, jistě byl u dvora poprvé, ale když se dětská císařovna zeptala: „Hrdina? Jak se jmenuje?“, odpověděl pevným hlasem: „Nejvyšší kvítku džindalu, jeho jméno dosud není známo. Ještě ho nevyslovil, neboť dosud nepotkal nikoho, s kým by mohl hovořit.“ Celý příspěvek
