TUZEX.net

Lesní ticho prořízl strašlivý výkřik následovaný táhlým zavytím. Karavana, ubírající se pomalu po lesní cestě, se zastavila Kupci, poháněči mezků a služebníci si začali vystrašeně šeptat. Scyld, jedoucí v čele vedle náčelníka, položil ruku na jílec meče.

„U Tara!“ zaklel náčelník karavany, Meriánec jménem Avan, který Scylda najal v hlavním městě Meriánského království, aby velel nájemným bojovníkům, chránícím jeho stočlennou karavanu putující na sever. „Co to bylo?“ Celý příspěvek →

Banyán Melkerbuz, kapitán armády přístavního městostátu Lodonu, pohlédl z okna parní ornitoptéry dolů na prales. Za sebou, v přepravním prostoru, zaslechl své muže, padesát vybraných vojáků, jak si naposledy kontrolují výzbroj. Byli už skoro na místě. Z armádního lodonského letiště odstartovali před více než dvaceti hodinami a od té doby mířili vytrvale k jihu. Úkol, jímž Banyánovu jednotku pověřil vládce Lodonu, generál Hilpurk Done, byl nanejvýš důležitý. Měli zajmout a přivézt do Lodonu jednoho význačného vědce, snad nejlepšího, jaký kdy žil, inženýra Vituse Flapa. Ten před několika lety z Lodonu uprchl. Důvod jeho útěku tkvěl v tom, že se, jako už tolik jiných před ním, nakazil myšlením rovnostářů, kteří propagovali zrušení otroctví. Veřejně prohlašoval, že je nutné, třeba i násilím, osvobodit černé nubské i žluté šinské otroky a poslat do manufaktur a na farmy pracovat opět bílé angské občany lodonského městostátu. Tím se samozřejmě dostal do konfliktu s generálem Donem, a aby se vyhnul internaci v převýchovném táboře, zmizel z Lodonu. Podle generálových špionů zamířil na východ, do země úskočných Šinů, kde se jeho stopa ztratila. A nyní, po letech, se objevil na jihu v zemi divošských Nubů. Snažil se podle všeho spojit Šiny a Nuby a navést je k útoku na Lodon. To se muselo zarazit. Lodonští zvědi ohlásili generálu Donovi polohu vesnice, v níž nyní Flap pobýval, a generál tam okamžitě vyslal svou nejlepší přepadovou jednotku, vedenou Banyánem. Banyán neměl pro takové názory, jaké zastával inženýr Flap, mnoho pochopení. Za minulého režimu, kdy Lodon ovládal zkorumpovaný starosta Dlab, se jeho rodiče udřeli k smrti v manufakturách, zatímco desetitisíce nubských a šinských imigrantů se potulovalo po ulicích, kradlo a zabíjelo. Když už byla situace neúnosná, velitelé armády v čele s generálem Donem se vzbouřili a provedli vojenský převrat. Celý příspěvek →

21. 6. 1944

Vylodili jsme se za úsvitu. Pláž je prázdná. Na útesu, vysoko nad našimi hlavami, stojí obrovský černý monolit, jehož povrch je pokryt podivnými obrazci. Jako by vytyčoval hranici cizího světa. Příslušníci námořní pěchoty, kteří mě doprovázejí, jsou bledí strachy a nervózně si pohrávají se zbraněmi. Chápu je. Britové jim v průběhu přípravy k výsadku jistě navykládali spoustu divokých historek. Obávám se však, že pravda, již doufám nalézt, je mnohem hrůznější. Od Zatmění uběhl už rok, a nikomu, ani Britům, ani Japoncům, se nepodařilo nic zjistit. Jejich letadla se z průzkumných letů nevrátila. Celá Euroasie se stala cizím kontinentem, neznámou zemí. Co se stalo s jejím obyvatelstvem? Proč nikdo nevysílá? Proč nepňplouvají lodě? Kam se poděly mocné armády Třetí říše a Sovětského svazu? Doufám, že náš výsadek pronikne dost daleko, abych alespoň na některé z těchto otázek nalezl odpověď. Celý příspěvek →