Archiv rubriky: Petra Kubátová

I. Lak, který byl už tolikrát vysušen a seškvařen poledním sluncem, se na rámu dveří starého bytového domu drolil a ztrácel barvu. Znovu se zapřísáhla, že už s tím konečně něco udělá, aby se dalo na noc zavřít. Bála se … Celý příspěvek →

I. Středa 5. listopadu, 19.48 Ze zamyšlení ho vytrhl bzučák od hlavního vchodu. Ztlumil hudbu, obešel clonu, která oddělovala lůžka s těly, a sklonil se nad stolem. Na jedné z obrazovek se objevila tvář seržanta v černé uniformě. „Promiňte, doktore, … Celý příspěvek →

„Umíš pít z krysy?“ zeptal se ho kluk, co seděl vedle. David zavrtěl hlavou. Snažil se vzpomenout, co se s ním posledních pár hodin dělo, ale marně. Poslední věcí, co si dobře pamatoval, byla stará lednička, kterou našel v jednom … Celý příspěvek →

Pod hrubou podrážkou těžkých okovaných bot praskal prach a úlomky zvětralých kamenů. Ačkoliv se mu promítal obraz ze stanice, odkud ho doktor Javier vedl, přímo na sítnici a slyšel odtud čistě i zašustění papíru, v té podivně nazelenalé poušti se … Celý příspěvek →

Byly doby, kdy jste museli mít na úpravy obličeje lékařský titul. Faktem zůstává, že té ženě, která svůj obličej zvýraznila jemným líčením tessalonů, nedokázal uhádnout věk. Pilovala si nehty ve své úřední kabince se znakem společnosti a občas protočila oči … Celý příspěvek →

Jeremiáš poslouchal zvuky bouřícího se města, hlavu položenou v dlaních. S ječením sirén si pohrával vítr, jinde tak nepříjemný kouř tu byl cítit jen jako jemná připomínka. Seděl na polorozložené zdi v bezpečí ghetta, kam živý nesmí. Obklopen hloučkem mlčících … Celý příspěvek →