Archiv rubriky: Ľudovít Plata

Zápach tlejícího listí a mokré hlíny plní mé chřípí jako omamný závoj. Cítím, jak mi ta rozbředlá směs prosakuje mezi odřenými prsty na rukou i na nohou, zatímco se úporně škrábu do lesního svahu. Vytrvale prší a já se ve … Celý příspěvek →

Je osm hodin ráno. Sedím v kuchyni a ospale popíjím první dnešní šálek kávy. Roztržitě přitom uvažuji, jak se asi dnes dostanu do práce a jestli se tam dostanu včas. A taky jestli to bude pořád stejná práce jako včera. … Celý příspěvek →

Když se zvířený prach nad zdemolovaným náměstím usadil a poslední agonické výkřiky utichly, odvážil se kapitán Gerret vystrčit hlavu nad barikádu. Přelétl scénu jediným rychlým pohledem a bez většího překvapení, ovšem s nemalou dávkou rozmrzelosti, zaznamenal, že se jeho četa … Celý příspěvek →