Archiv rubriky: Daniel Abraham

Jedna Ze začátku, když za mnou do tmy ještě problikávala světla z mého domu, mráz jenom zábl. Když jsem se pak prodírala závějemi a pronásledování mě hřálo, mráz štípal. Nakonec už konejšil. Bylo to nanejvýš nebezpečné, ale když už jsem … Celý příspěvek →

Jak stárnu, sleduji, jak svět mého mládí zvolna bledne a ztrácí se společně se mnou. Škody způsobené Velkou válkou nebudou nikdy sečteny. Ale přesto i teď slýchám od svých přátel, kteří se pohybují v kruzích mocných – vlastně už jde … Celý příspěvek →

Označit jeho oblek za živého tvora by bylo přehnané. Neuronová síť sotva dosahující úrovně švábího mozku hlídala pnutí v látce a hbitě podle něj přizpůsobovala střih. Renze napadlo, že kdyby se majitel obleku utopil a po třech dnech ho někdo … Celý příspěvek →

Olaf Neddelsohn pracoval na poštovním úřadě u Magdalen Gate jako směnárník už víc let, než kolik si kdo ve městě dokázal vzpomenout. Každé ráno ho bylo možné spatřit, jak vyráží ze svého pokoje v penzionu na State Street kolem pouličních … Celý příspěvek →