I.
Lak, který byl už tolikrát vysušen a seškvařen poledním sluncem, se na rámu dveří starého bytového domu drolil a ztrácel barvu. Znovu se zapřísáhla, že už s tím konečně něco udělá, aby se dalo na noc zavřít. Bála se zdi ghetta, která byla přes ulici, bála se i veliké kované brány, přes kterou se dalo nahlédnout k těm, co ztratili status živých. Odloupla kousek. Dřevo se už víc podobalo papíru. Jakmile ale chtěla vydrolit lak na zem, přilepil se jí na zpocené prsty. Zalezl za dokonale upravené nehty. Zaklela. Odhodila cigaretu k obrubníku. Celý příspěvek
