Popis

Jedná se o polní telefon vyráběný v někdejším Sovětském svazu od roku 1957 a zařazený do sovětské armádní výzbroje. Jeho výroba pokračovala až do konce devadesátých let. Telefon má nízkou plochou skříňku „kabelkového formátu“ o rozměrech 220 x 165 x 80 mm a váží 3 kg. Skříňka je opatřena textilním popruhem na snadné přenášení. Na horním víku telefonu jsou vylisovány prohlubně na doložení sluchátka, takže skříňka telefonu je při běžném provozu zavřená. Napájení zajišťuje baterie o napětí 9V. Dříve bývala tato baterie destičkové konstrukce pod typovým označením 81D. Později se vyráběla pod označením PZ1 a byla složená ze šesti článků, které svou velikostí odpovídají tužkovému článku AA. Baterie zabezpečovala spolehlivý provoz přístroje po dobu 6 měsíců. Dnes je možné tuto baterii bez problémů nahradit klasickou destičkovou devítivoltovou baterií 6F22, pouze je potřeba upravit do telefonu vložku, aby rozměrově menší baterie nevypadla, nebo lze novou baterii vložit a dráty napojit dovnitř plastového obalu od původní baterie PZ1. (Při nádradě baterie za jiný typ se vyvarujte přepólovaní, které by mohlo přístroj snadno zničit.) K vyzvánění, tak jako u většiny polních telefonů, slouží telefonní induktor se sklápěcí kličkou na boku přístroje.
Narozdíl od většiny jiných polních telefonů však tento přístroj nepoužívá jednoduchého uhlíkového mikrofonu, ale magnetomagnetický gradientní mikrofon (používaný i u radiostanic), který dokáže částečně eliminovat silný hluk z okolí a zdůraznit řeč volajícího. To je při telefonování z bojové linie důležitá věc. Signál z mikrofonu je zesílen tranzistorovým zesilovačem. Díky tomuto vybavení mohou tyto telefony mezi sebou použití klasické polní telefonní dvojlinky PK-2 komunikovat na vzdálenost 50 km (zatím co TP25 s uhlíkovým mikrofonem jen na vzdálenost 25 km), při vedení podzemním kabelem s vodiči o průměru 3 mm na vzdálenost 150 až 250 km. Jaký by měl telefon dosah při spojení vzdušným vedením na sloupech s izolátory a po pravidelných úsecích kompenzovaným pupinačními cívkami můžeme jen odhadovat na cca 800 km, protože oficiální zdroje tuto hodnotu neuvádějí. Zřejmě se civilní nasazení těchto telefonů nepředpokládalo. Další stupeň zesilovače je možné ručně vřadit do řetězce stiskem tlačítka RP a dodatečně si zesílit slabý signál protistanice do sluchátka a prodloužit tak dosah o 30 až 35 %. Dále je telefon vybaven obvodem pro dálkové ovládání radiostanice (přepínání „příjem-vysílání“), takže k němu není nutný žádný další obvod (jakým byl např. u československého polního telefonu TP25 přístavek TP-25RD).

Kompatibilita

Polní telefony TA57 pracují na platformě označované MB, což znamená místní baterie i na platformě CB (centrální baterie). Každý přístroj má uvnitř svůj vlastní napájecí zdroj. Polní telefon TA57 spolupracuje se všemi přístroji založenými na MB a lince o impedanci 600 ohmů. Tedy i s českým polním telefonem TP25, drážním telefonním objektem TO68, či se stolním typem Tesla 3FP12022 nebo s polní telefonní ústřednou UT11. Proto jej v menší míře využívala i Československá lidová armáda.

Schéma zapojení